|
|
|
Pověst o Helence na Zámeckém vrchu
|
Vloženo dne : 22.11.2009
Tento příběh se stal za panování habsburského monarchy Ferdinanda II. po bitvě na Bílé Hoře.Tenkrát začalo pronásledování odbojných šlechticů mezi něž patřili také páni z Vrbna. Když byli odpůrci trůnu a katolického náboženství pochytáni a souzeni, začalo se s popravami. Jen v Praze na Staroměstském náměstí bylo sťato 27 českých pánů a v každém kraji další a další padl také jeden z pánů z Vrbna a právě zde někde kolem roku 1624 začíná tento příběh.
Když byl hrabě Hanuš z Vrbna popraven ponechal císař jeho ovdovělé manželce z celého majetku jen starý a již se rozpadající hrad nad Vrbnem zvaný Fürstenwalde.Vdova tam žila s desetiletou dcerkou Helenkou a starou tetou. Po deseti letech, když maminka zemřela zůstala Helenka na starém hradě, jen se svou starou tetou která ji dále vychovávala. Teta Helence často vyprávěla o jejím statečném otci a živila v ní od malička nenávist k císaři který dal pana Hanuše popravit.
Ale ještě nebyl všem dnům konec a strýc Hynek který císařovi uprchl s několika známými šlechtici,psal z uher kde čekali,že přijde čas a císař bude z moravské země utíkat jako kdysi oni.Ale nedočkali se.
Když vtrhli do země Švédové,ukázala se sice naděje,že se přece jen všechno k dobrému obrátí,ale zůstalo jen při na-ději.Švédští rejtaři tehdy obsadili Vrbno a že byli s horníky stejné víry, dobře si navzájem rozuměli.Také Bruntál dobyli jen hrad nad Vrbnem vzdoroval.Ten drželi císařští pevně v ru-kou a nechtěli se vzdát. Jakmile chtěli Švédové střílet z těž-kých tarasnic, dal jim císařský velitel vzkázat, že mají na hradě jako rukojmí dvě ženské, Helenku a její tetu a začnou-li Švédové šturmovat dá obě ženy bez milosti popravit. Švédský obrist byl kavalír,nechtěl mít na svědomí smrt nevinných žen a proto nedobýval hradu násilím.Dostal se tam však v přestro-jení za horníka a brzy se domluvil s Helenkou jak by šlo hrad dobýt bez prolévání krve.
Toho léta docházelo Helence právě dvacet let a tak si vyprosila na vojácích kteří ji hlídali,aby směla oslavit své na-rozeniny velkou hostinou.Svolili beze všeho,kdo by také od-mítl hezkému děvčeti.A byla velká tabule,jídla a pití tolik,že císařští brzy leželi zmoženi na zemi.Na tuto chvíli Helenka čekala.Vytratila se z hodovní síně a utíkala na nejvyšší hradní věž.Odtud zamávala bílým šátkem směrem k Vrbnu.To bylo smluvené znamení a Švédští vojáci vtrhli do hradu a lehce jej dobyli.Sama Helenka jim otevřela hradní bránu a to bylo ra-dostné uvítání.
Škoda,přeškoda,že radost mladých lidí netrvala dlouho.Ještě červnu toho roku přitáhlo ohromné císařské voj-sko.Strhla se strašlivá bitva Švédský obrist v ní padl,třebaže všichni Vrbenští horníci Švédům pomáhali nic naplat.Císařští vtrhli do hradu a začali vraždit pálit a ničit.Helenka před nimi utekla do věže kde byl uskladněn střelný prach.Když začali císařští vylamovat dveře vhodila do prachárny hořící louč.To byl konec pověsti i hradu Fürstenwalde.Všechno vyletělo do povětří.
Autor článku : Administrátor
|
|
Nový diskusní příspěvek (max 500 znaků)
|
|
|
|
|
|
|